Jste zdeJak se žije (v) zušce

Jak se žije (v) zušce


VložilEva Halířová - odesláno09 Březen 2021

Máme za sebou pět měsíců výuky, která, na krátké nadějeplné přerušení před vánočními svátky, probíhá pouze na dálku.
Tento způsob vyučování nám všem obrátil svět vzhůru nohama. Jako jedna z prvních zušek jsme již na jaře zahájili individuální výuku on-line, ale po dvou měsících bylo již cítit, že nám chybí práce ve třídě. Na dálku se nedá kontrolovat dotykem napětí v ruce, volná ramena, kvalita tónu, síla dechu a další - není to jen o tom správně zahrát noty, nesplést slova při zpěvu, nebo jen tak máchnout rukou při tanci.
Květen a červen ve škole nás zachránil, a dokonce jsme úspěšně dovedli k veřejnému absolutoriu 19 absolventů. V té době se nám svět opět jevil normální a nijak jsme netušili, co nás ještě čeká.
V září jsme zahájili nový školní rok s radostí a očekáváním toho nejlepšího, ale v již v říjnu přišla studená sprcha. Situace byla horší než na jaře, neboť zůstali doma i naši přípraváčci a prvňáčci, tedy Ti, kteří se těšili na hodiny s hudbou, tancem i na výtvarku, kde budou mít spoustu času a možností pro svoje nápady a objevování nového světa. Neměli šanci vytvořit si pevnou vazbu se svým učitelem a novými spolužáky.
Jak jsem již psala v úvodu, končíme pátý měsíc on-line výuky. Učitelé mají za sebou další zkušenosti. Během této doby se naučili lépe pracovat s programy na úpravu zvuku, zpracování videa, zvládli práci ve virtuální učebně a spoustu dalšího. Vzdělávali a zdokonalovali se v oborech vzdálených umělecké práci, ale pro tuto dobu nezbytnými. Přidali hodiny navíc, kdy poslouchají nahrávky a videa dětí, neboť jenom tak můžeme posoudit kvalitu hry a poradit, jak dál, nahrávají pomocná videa a doprovody, tvoří prezentace k hudební nauce, připravují balíčky s výtvarným materiálem, čtvrtkami i keramickou hlínou.
Snažíme se dostát i hlavnímu smyslu kolektivní výuky zakotvené v ŠVP jako povinný předmět, tj. setkávání žáků a práce v kolektivu stejně naladěných dětí. On-line hodiny probíhají v houslovém i flétnovém souboru, pěveckých sborech, v tanečním oboru, a i výtvarka tvoří on-line.
Díky tomuto úsilí téměř všichni malí začátečníci pokračují a práce doma neodradila ani ty větší. S radostí shledávám, že v tomto čase, po tak dlouhé době, kdy už děti doma ztrácejí motivaci k učení, „naše“ děti zvyklé od útlého věku pravidelné přípravě a systematické práci, tráví víc a víc času hrou na nástroj, zpěvem a ostatními uměleckými aktivitami. Dokázali se výborně připravit na talentové zkoušky na konzervatoř a pilně studují repertoár na soutěže.
Všichni pevně věříme, že čas domácí izolace se krátí a co nejdříve bude alespoň individuální výuka 1 žák + 1 učitel povolena. Zatím plánujeme a připravujeme, abychom mohli potěšit i vás výsledky jejich práce.
V závěru mi dovolte, abych poděkovala svým učitelům za jejich přístup k nové situaci, za zvládnutí nových dovedností, dětem za jejich vytrvalost, a zejména děkuji všem rodičům za nesmírnou podporu, neboť skloubit práci, chod rodiny, distanční vyučování v základní škole a on-line výuku v zušce, je pro ně náročnější než cokoliv jiného.
Děkujeme, že nám věříte a že s námi stále počítáte!
Eva Halířová, ředitelka